Adnan

Patnáct obyčejných smajlíků. Devět zubících se, čtyři s brýlemi a jednadvacet modlících se v šátku. Sedm palců nahoru, hromada tleskajících rukou. A hlavně asi sto otázek. Nemáš trému, zlatíčko? Kolik se vás toho ještě budou ptát? Máš tam co jíst? Adnanovi vrčel telefon snad každou minutu. Jasně jim přitom říkal, že na žádné zprávy reagovat nebude, protože se chce plně soustředit.

Ví, že je celá rodina nalepená u televize, když tohle vysílají. Máma, táta, bratři, sestry. I další z jejich širokého příbuzenstva nejen v Belgii. Jsou na něj pyšní, což ho těší, ale i štve. Už měsíc nemá ani chvilku klidu, který tolik potřebuje. Dva týdny řešili, co si vezme na sebe. Otec byl pro tradiční syrský oděv, máma ale prosadila oblek, který nosí do školy k důležitým zkouškám. Myslel si, že bude stačit, když jim přes kamery zamává při úvodní představovačce, ale bráchové mu každou chvíli píšou, ať na ně vyplázne jazyk nebo řekne nějaký vtip. Kdyby věděli, jak je nervózní!

Věk: 21 let

Povolání: Student

Záliby: Fotbal, knihy, hry

Stav konta: 275 EUR od rodičů

Vztah k EU: Nekritický obdiv