Autor

Do Bruselu jsem jel se skeptickou představou nudného deštivého města plného chladných úřednických budov, kolem nichž se motají byrokratičtí fundamentalisté toužící ovládat životy Evropanů za pomoci hromady zbytečných směrnic a nařízení, které zdejší obrovská továrna na nikým nechápaná pravidla denně chrlí. 

Po čtyřech letech jsem odjížděl s poznáním, že se tam sice podivným typům a nesmyslně svazujícím omezením nevyhnete, ale když se dobře díváte a trochu zapátráte, většinou nějaký smysl objevíte. Že je pro nás EU důležitější, než si myslíme. I když to politici ani úředníci neumějí prodat.   

A taky že Brusel není jen ta Komise, Rada a Parlament, ale pestré a živé město plné barev, kutur a jazyků, kde večer na ulici potkáte lišku, co trhá pytle s odpadky válející se u domů, a ráno tu v zašlé soupravě metra jedete s bandou perfektně vystajlovaných kravaťáků a kostýmaček made by Boss nebo Vuitton. A mají tam skvělé pivo. A úplně všude se dostanete na kole. I o tom je moje kniha.