Petr Kupec
V ČTK působím od roku 2012, předtím jsem prošel médii jako MF DNES nebo Deník. V Bruselu jsem žil v letech 2019 až 2023.
Do Bruselu jsem jel se skeptickou představou nudného deštivého města plného chladných úřednických budov, kolem nichž se motají byrokratičtí fundamentalisté toužící ovládat životy Evropanů za pomoci hromady zbytečných směrnic a nařízení, které zdejší obrovská továrna na nikým nechápaná pravidla denně chrlí.
Po čtyřech letech jsem odjížděl s poznáním, že se tam sice podivným typům a nesmyslně svazujícím omezením nevyhnete, ale když se dobře díváte a trochu zapátráte, většinou nějaký smysl objevíte. Že je pro nás EU důležitější, než si myslíme. I když to politici ani úředníci neumějí prodat.
A taky že Brusel není jen ta Komise, Rada a Parlament, ale pestré a živé město plné barev, kutur a jazyků, kde večer na ulici potkáte lišku, co trhá pytle s odpadky válející se u domů, a ráno tu v zašlé soupravě metra jedete s bandou perfektně vystajlovaných kravaťáků a kostýmaček made by Boss nebo Vuitton. A mají tam skvělé pivo. A úplně všude se dostanete na kole. I o tom je moje kniha.
Brusel je město čokolády a ví to i pan Wonka. Tenhle zlatý kupón jsem objevil v čokoládě od Robina k narozeninám. Jestli se z továrny vrátím, napíšu reportáž.